Jak se připravit na žádost o ruku

S přítelkyní spolu již pět let žijeme a stále více jsem uvažoval o tom, že ji požádám o ruku. Jednak jsem chtěl mít záruku teplých večeří alespoň na dalších 50 let, a také si už nedovedu a ani nechci představit život bez ní. Jelikož spolu vždy v létě jezdíme na dovolenou a ona léto miluje, přišlo mi to jako ideální chvíle zeptat se na takto závažnou otázku.

Protože mne při přípravě několik věcí zaskočilo, pokusím se sepsat pár rad, které snad pomohou případným budoucím žadatelům

Překážka č.1 – jak najdu ten správný zásnubní prsten?

Jako většina moderních mladých mužů jsem i já nejprve začal hledat na internetu. A velmi rychle jsem zase přestal. Tak nějak jsem si myslel, že největším problémem bude vybrat velikost, na což jsem se připravil, ale omyl – zásnubní prstýnky se vyrábí asi v milionu kombinací a obyčejný muž jako já neměl šanci se v nich vyznat.

Požádal jsem tedy o pomoc ženatého kamaráda, který mi poradil obchod klenota.cz, který ale působí i v Centru zlatníků v Praze, takže je vše možné vyzkoušet před koupí osobně. Doporučuji tedy vybrat si konkrétní klenotnictví – nabídku zúžíte na několik stovek možností.

Překážka č.2 – diamant nebo zirkon?

Od kamarádek jsem věděl, že všichni správní muži na svých drahých nešetří a pořizují zásnubní prsteny s diamantem. Nechtěl jsem to riskovat, a tak jsem se této tradice držel. Ale jak velký diamant mám vybrat? Měl jsem obavu, že vyberu malý a budu za škudlila, a nebo příliš velký a přítelkyně se pak bude bát jej nosit, aby jí ho někdo neukradl i s rukou.

Nakonec jsem po dvoutýdenním usilovném procházení zásnubních prstenů vybral dva favority – diamantový s perlou uprostřed a prsten s klasickým, půl karátovým diamantem v briliantovém brusu.

Překážka č. 3 – který prsten je ten pravý?

Opravdu mne nadchla možnost, že mi vyrobí oba dva prstýnky a já si pak vyberu na místě, který bude vhodnější. To mi opravdu velmi pomohlo a klenota.cz všem doporučuji. Na místě jsem pak zvolil prsten s perlou, jelikož mi přišel velmi originální, a tak nějak jsem si jej dokázal lépe představit na své drahé.

A jak to vše dopadlo?

Na dovolené jsem ji opravdu o ruku požádal a i když jsem se chtěl za každou cenu vyhnout klišé, situace a atmosféra tomu chtěla a nakonec jsem na opravdu při svitu měsíce poklekl na hotelové terase. Kdybych řekl, že jsem si byl zcela jistý odpovědí, lhal bych. Musím říci, že když přítelkyně zahlédla krabičku se třpytícím se prstenem, její výraz byl sám o sobě odpovědí. Ano, řekla ano a přiznávám, že tento okamžik patřil k těm z nejkrásnějších v mém životě ( i když nahlas bych to nikdy neřekl). Brzy chystáme svatbu a do klenota jsme zamířili i později.

Přeji všem, kdo se chystají žádat o ruku hodně štěstí!

Sdílet článek