Práce snů

Tak nějak pořád doufáte, že se stane, že dostanete svou vysněnou práci. Pro mě bylo odjakživa vášní cestovat. Hledala jsem možnosti, jak spojit cestování spolu s prací.
A až pomaturitní studium mě dovedlo do vysněného cíle. 

Všichni se pevně držte, přijíždíme do Doveru. Anglického městečka v hrabství Kent, kde se nachází taky přístav pro trajekty, které se úspěšně dostaly z francouzského Calais, přes kanál La Manche, až na anglické břehy. Vítají nás, pro Dover typické, bílé křídové útesy. Naskakujeme do autobusu, jako zázrakem se ocitáme v Anglii, a všechny děti se lepí na okenní skla s touhou vidět a dozvědět se o Velké Británii co nejvíc.

pomaturitní studium

Jen co si všichni účastníci zájezdu přetáhnou na hodinkách svůj čas a dozví se něco o tradici anglické levostranné jízdy, už přijíždíme na Greenwich, kde program našeho objevování Londýna bude začínat.

První, čeho si děti všímají, je, že anglický park má tak nějak zelenější barvu, než všechny parky, které dosud viděly. Sotva si toho povšimnou, už vytahují z batůžků pláštěnky a deštníky. Ano, milé děti, Anglie si uměla zařídit pravidelné zavlažování. Procházíme kolem Královské observatoře, více než Nultý poledník děti však zaujme výhled na Londýn, který tento park poskytuje.

Sledujeme, až donedávna nejvyšší, londýnské mrakodrapy na Canary Wharf, a v dáli vidíme třeba taky Millenium Dome, přejmenovaný na O2 arénu, patřící mezi největší budovy tohoto typu na světě. A fotíme, fotíme, fotíme. 

Po Greenwichském parku děti čeká další velký zážitek dnešního dne. Nasedneme na loďku a pojedeme po Temži až do samotného centra Londýna. Pro děti je jízda lodí nezapomenutelnou událostí, o to víc jsou překvapené, že pro obyvatele metropole se zas o tak vzácnou příležitost nejedná. River Bus jim ve městě slouží jako MHD a jsou zvyklí lodí jezdit třeba každé ráno do práce.

Během jízdy na lodi potkáváme téměř všechny světoznámé památky, a co víc, projíždíme taky pod známým zvedacím mostem Tower Bridge. Děti cvakají foťáky a nervózně se ptají, jestli bude možnost si most ještě prohlédnout, přeci jen, loď jede poměrně rychle.

Jsem ráda, že je můžu uklidnit, že nejznámější britský most budeme mít ještě na programu. První den zájezdu je pro všechny náročný. Děti mají zpravidla po noci strávené v autobuse unavené oči, ale energie, která se připlaví po zahlédnutí anglických břehů, je silnější. „Paní průvodkyně, já bych tady chtěla žít napořád!“ slyším z každé strany. Jsme v Londýně teprve asi 3 hodiny. Ani netušíte, jak moc Vám, moje milé děti, rozumím. Tak se připravte, přijíždíme na zastávku Blackfriars, budeme vystupovat!

Díky čemu jsem se stala průvodkyní?

V předchozím odstavci jsem shrnula opravdu asi jen 3 hodiny, strávené na své cestě. Kolik mi však třeba jen tyto 3 hodiny daly zkušeností a zážitků, je nepopsatelné. Na začátku jsem zmínila, že Jazyková škola Brno je ten důvod, díky kterému si žiju svůj sen. Ptáte se, jak je to možné?

Jazyková škola Brno

Jako studentka jsem si několikrát zkusila zahraniční pracovní zkušenost. Au-pair je skvělým řešením, pokud studujete. Strávila jsem dvoje prázdniny v Londýně, a když už jsem měla po krk věčně zatažené oblohy, zmizela jsem na poslední středoškolské prázdniny do Španělska.

Zamilovala jsem si angličtinu i španělštinu. A utvrdila se v tom, že vysoká škola není pro mě. Cestování bylo to jediné, co mě dokázalo naplňovat.

Bylo mi ale jasné, že pro skutečnou práci potřebuji svoje jazykové schopnosti zdokonalit. Rozhodla jsem se tedy, po pozitivních ohlasech od kamarádů, pro pomaturitní studium angličtiny.

Za jeden školní rok jsem v jazyce nabyla takové jistoty, že jsem se mohla ucházet o vysněnou práci, o pozici průvodkyně. Pohovor, vedený v angličtině, jsem zvládla bez známky nervozity. A teď už sbírám životní zkušenosti. Jazyková škola stojí za mnou při každé vyřčené anglické větě, při každém žehlení průšvihů děti v Anglii. Ale o těch si povíme zase příště.

Sdílet článek